Trendy sklářského průmyslu

Hlavní stránka / Výroční zprávy / Výroční zpráva 2010 / Trendy sklářského průmyslu

Rozvoj sklářské výroby a jeho trendy v České republice je třeba vnímat v kontextu s evropským sklářským průmyslem a díky silnému vlivu globalizace trhů i v kontextu světovém. Opodstatnění tohoto pohledu podporuje i fakt, že většina českých sklářských firem je vlastněna nadnárodními společnostmi. Skla je v České republice vyráběno kolem 1,5 % světové produkce (pro srovnání 0,9 % výroby piva, 1,45 % výroby automobilů). Sklářský průmysl má silně proexportní charakter a má vzhledem k přepočtenému množství skla na obyvatele pro národní hospodářství větší význam než ve většině zemí Evropy.

Oproti Evropě je změněn poměr mezi obalovým a plochým sklem. Plochého skla se vyrobí v Evropě zhruba poloviční množství než obalového skla. Vzhledem ke stávajícím a plánovaným kapacitám se tento poměr v následujících letech výrazně nezmění. Toto rozdělení ovlivní i stav českého sklářského průmyslu, podle toho jak se jednotlivým agregacím v rámci Evropy bude dařit.

Sklářský průmysl se bude celosvětově měnit. Důvodem je končící krize, dostupnost moderních technologií, snaha globálních firem posilovat, nové kapacity a prudký rozvoj na trzích jako je Čína, Indie, Brazílie, Turecko, Rusko a další. Lze očekávat, že bude pokračovat přesun kapacit z rozvinutých států do rozvíjejících se, a že se na globálním trhu budou prosazovat stále více silné firmy právě z rozvíjejících se ekonomik. Na těchto trzích, které jsou nyní charakteristické velkým množstvím lokálních firem, bude docházet k vyšší participaci globálních sklářských společností a to buď přímo výstavbou nových závodů, nebo akvizicí menších firem. Nadnárodní firmy se budou muset přizpůsobit lokálním zvykům v obchodě a managementu lidí.

Výroba produktů ze skla (celosvětově) pro běžné užívání bude stále více automatizována, čímž se bude snižovat průměrný podíl lidské práce na jednotlivých výrobcích. Automatizovaná a technologicky vyspělá výroba bude stále více dostupná v méně vyvinutých ekonomikách. Moderní technologie tak budou dostupné i ve státech s minimálním podílem na snižování globální ekologické zátěže z výroby, slabým sociálním systémem (nízkými odvody do sociálního systému) a levnějšími energiemi. Lze se obávat, že právě toto se stane hlavní konkurenční výhodou výrobců mimo rozvinuté státy místo dnes využívané levné pracovní síly.

Je pravděpodobné, že pozice hlavních výrobců skla se bude měnit ve prospěch nových globálních firem z rozvíjejících se ekonomik (nyní přes 80 % je vyráběno méně než dvanácti mezinárodními koncerny, každý s více než 10 000 zaměstnanci). Pozici evropského sklářského průmyslu budou nadále ztěžovat rostoucí výrobní náklady (ceny energií, surovin a práce), rostoucí legislativní zátěž (nutnost vyhovět „ekologickému“ zákonodárství), daně, tvrdá (cenová) konkurence, což bude podporovat trend směřování investic mimo Evropské unie. Otázkou zůstane pozice evropské měny, respektive české koruny. Posilování měn bude zhoršovat export, oslabování bude proexportní. Stav předlužených ekonomik může vyvolat novou krizi, která by velmi tvrdě zasáhla sklářský průmysl v celé Evropě. Tato analýza předpokládá pozitivní vyřešení fiskálních problémů předlužených států Evropské unie (především Řecka, Irska, Portugalska, Španělska a Itálie).

Jednotlivé agregace skla jsou závislé na situaci na různých trzích a na stavu průmyslu, který polotovary ze skla využívá. Jak ukazují trendy ve vývozu a dovozu skla v Evropě i v České republice, bude i nadále posilovat trend dovozu levných výrobků a vývoz výrobků s vyšší přidanou hodnotou. Evidentní je tento trend v České republice především u užitkového skla a bižuterie.

Hlavní podmínkou dalšího rozvoje z hlediska konkurenceschopnosti je rozsáhlý a efektivní výzkum a vývoj, což platí pro všechny agregace. Nejvíce pro technická a speciální skla, protože jen výzkum může u nich zajistit, aby tyto agregace zůstaly na území Evropské unie.


Ekologie a životní prostředí

Klíčové pro sklářský průmysl Evropské unie budou ekologické předpisy a obecné chápání ekologie a udržitelného rozvoje obyvateli unie. Vliv bude jak pozitivní, tak negativní. Pozitivním bude pokračující směřování k obnovitelným zdrojům a vyšším úsporám energie v Evropské unii, kde výrobky ze skla mají své zastoupení. V negativním slova smyslu bude sklářský průmysl Evropské unie ovlivňován tlakem na snižování energetické náročnosti výroby skla a restrikcemi v oblasti nejen skleníkových plynů. Odklon Německa, jako evropské hospodářské velmoci, od jaderné energetiky je dobrou i špatnou zprávou pro evropské skláře. Dobrou zprávou je pro výrobce komponent pro výrobu energie z obnovitelných zdrojů a izolačních skel. Špatnou zprávou je pro všechny sklářské firmy, protože toto rozhodnutí povede s největší pravděpodobností ke zvýšení cen energií.

Výrobky ze skla čerpají ze své nezávadnosti a vyřešené recyklovatelnosti (ze skleněné láhve lze vyrobit opět skleněnou láhev). Lidé si uvědomují zdravotní přednosti skleněných obalů a také je obliba skleněných obalů výrazem jejich úsilí o trvale udržitelný stav životního prostředí. Pojmy ekologie, udržitelný rozvoj, životní prostředí a další jsou čím dál více zakořeněny v myšlení lidí a stále více ovlivňují rozhodování Evropanů o koupi daného produktu. Je zřejmé, že potenciál využití zmíněných pojmů a jejich naplňování jako marketingového nástroje není zatím zdaleka vyčerpán. Existují snahy například výrobců obalového skla sdružených ve Federaci evropských výrobců obalového skla (dále jen FEVE), ale i výrobců plochého skla (sdružených v asociaci Glass for Europe) a dalších o zdůraznění ekologického přínosu skla. Využití daného potenciálu bude asi vyžadovat razantnější a nákladnější marketing ve vztahu ke koncovým zákazníkům, ale i k úředníkům na úrovni členských států Evropské unie i samotné Evropské unie. Nelze samozřejmě přehlížet snahy Standing Committee of the European Glass Industries (dále jen CPIV) a jeho soustavný tlak (včetně recyklace odpadního plochého skla po rekonstrukci budov).
 

Z oblasti ekologie a životního prostředí vyplývají tři výzvy pro sklářský průmysl:

  1. Zlepšování vlastní energetické bilance (snižování průměrné spotřeby energie na výrobu jedné tuny skla).
  2. Vývoj výrobků pro úspory energie (rozvoj skel s nízkou emisivitou, součásti úsporných zdrojů světla, skleněná izolační vlákna, atd.).
  3. Vývoj produktů pro výrobu energie (tepelné a fotovoltaické solární kolektory, součásti solárních termálních elektráren, skleněná vlákna pro výrobu větrných elektráren, atd.).

Ke snižování energetické náročnosti výroby skleněných výrobků a polotovarů vedou dvě cesty: snižování spotřeby energie (izolace, snížení teploty tavení úpravou složení skla, intenzivnější spalování, lepší regenerace a rekuperace s využitím odpadního tepla) a snižování hmotnosti výrobků (při zachování jejich užitných vlastností).

Úspory jsou považovány za levnější než instalace a provozování nových zdrojů energie. Trendy jsou uvedeny v odstavci věnovaném plochému sklu.

Solární panely (jak tepelné tak fotovoltaické) a jejich umístění se budou přizpůsobovat politice podpory alternativních zdrojů jednotlivých států. Podle současných výhledů budou mít hlavní místo na střechách průmyslových a zemědělských budov, kancelářských a obytných budov a nákupních center Výzvou pro další výzkum a vývoj je zvyšování účinnosti solárních panelů, u fotovoltaických panelů problematika snížení účinnosti při částečném nebo úplném zastínění, závislost účinnosti na okolní teplotě, recyklace panelů. Trendem jsou také ohýbané fotovoltaické panely. Cílem je dosáhnout účinnosti průmyslově vyráběných fotovoltaických panelů blížící se 40 % (širokospektrální solární články). Tato zařízení nyní již existují v laboratořích, používají se například v kosmickém výzkumu a jsou zatím velmi drahá. Lze očekávat, že soustavné úsilí, které je nyní vyvíjeno několika institucemi, povede ke zvládnutí ekonomicky rentabilní výroby. Umístění běžných křemíkových fotovoltaických panelů na fasádách je zatím problematické vzhledem k významně se snižující účinnosti při zastínění části panelu. Řešením mohou být panely na bázi jiných materiálů (CIS – tenké panely na bázi mědi, india, galia a selenu, apod.), které mají nižší účinnost, ale nejsou natolik citlivé na zastínění. Sklo pro solární fotovoltaické panely má v současné době tři trendy: tenké sklo float (maximalizace transparence), extra čiré sklo float s minimem barvicích oxidů, lité sklo s povrchovou strukturou, která snižuje odrazivost a zvyšuje účinnost solárních panelů. Obecně, platí, že fotovoltaické panely nejsou při současných technologiích návratné bez legislativně určených výkupních tarifů a dotací. Díky globální odbytové krizi klesly ceny fotovoltaických elektráren o cca 30 %. Cena se dál slibně snižuje a ve výhledu by výroba elektřiny mohla být rentabilní i bez zvýhodněných výkupních cen. Problematická je dále energetická náročnost výroby, což je mimo jiné výzva pro sklářské firmy.

Solární termální (též označované jako koncentrátorové nebo koncentrační) elektrárny využívají koncentrovaného slunečního záření pro ohřev tekutého média, ze kterého je ve výměníku vyráběna pára, která roztáčí turbíny, nebo využívají Stirlingův motor. Tento typ elektráren je účinnější než současné fotovoltaické panely, ale pro výrobu elektřiny ve střední Evropě není vhodný pro mírné klima. Záleží na politické i ekonomické podpoře ambiciózních projektů, plánovaných na jihu Evropy nebo na severu Afriky (např. projekt Desertec).

Rozvíjejícím se trhem budou i nadále „nekonečná vlákna“ pro výrobu kompozitů užívaných pro produkci například lopatek větrných elektráren.

Enviromentální politika Evropské unie je obecně chápána jako velmi tvrdá vůči průmyslovým podnikům a vede ke snižování konkurenceschopnosti firem v Evropské unii, což je druhou stranou mince. Otázkou je například, jak prospěje globálnímu klimatu výrobek ze skla produkovaný v zemích mimo Evropu na výrobních linkách s minimálním nebo žádným omezením exhalací. Výrobek je tak levný a lépe prodejný na trhu Evropy a vytlačuje výrobky firem, které musely nemalé částky investovat do ekologické výroby. K tomu je třeba přičíst produkci dalších skleníkových plynů při dopravě hotových výrobků do Evropy. Tvrdá opatření v Evropě tak paradoxně přispívají k tvorbě exhalací, které díky globálnímu pojetí dopadu na životní prostředí mají stejný účinek, jako by byly vyprodukovány v Evropě. Stranou pak nezůstává ani zvyšování nezaměstnanosti vlivem propouštění pracovníků z nekonkurenceschopných firem v Evropské unii. Je třeba stále zdůrazňovat, že energii šetřící výrobky z plochého skla a skleněných vláken, snižují mnohem více produkci CO2, než kolik se ho uvolní při jejich výrobě. Problém je nazýván jako carbon leakage a je na firmách a národních vládách, aby ovlivnily aspoň možnosti kompenzací pro sklářský průmysl.
 

Ploché sklo

Dovoz čínského plochého skla se od roku 2006 do roku 2010 zvýšil o 320,1 % (vyjádřeno v tunách) a o 256 % (vyjádřeno v Kč). Kvalita plochého skla vyráběného mimo Evropskou unii velmi dramaticky vzrostla.

Nejen trhy za hranicemi Evropské unie začínají obsazovat čínské firmy, ale prosazují se v investicích v nových členských státech Evropské unie (např. investice Číny v Bulharsku). Z Ruska, Ukrajiny, Běloruska a z některých dalších bývalých států Sovětského svazu se z velkých dovozců plochého skla, postupně stanou vývozci.

Již před rokem 2008 byly v Evropě marže u plochého stavebního skla a u obalového skla velmi nízké, vlivem stoupajících cen energií, které nemohly být kompenzovány zvýšenou cenou z důvodu vysoké konkurence. Krize snížila poptávku po těchto komoditách a prakticky vynulovala zisky a mnohé firmy snížily ceny pod své náklady. Cena těchto komodit poroste jen mírně a bude vyvíjen vysoký tlak především na stávávajících západoevropských trzích podpořený zvýšenými dovozy ze střední a východní Evropy a importem z trhů mimo Evropu.

Oboru stavebnictví se v České republice v roce 2010 dařilo nejhůře od roku 2001. Důvodů bylo několik: pokles veřejných zakázek, stagnovala výstavba průmyslových zón, obchodních center či kancelářských budov, výstavba bytů se propadla o 25 % a obtížně se prodávaly ty právě dostavěné. Přesto se stavební sklo bude muset více spolehnout na bytovou a komerční výstavbu a výměnu starého zasklení s vysokou emisivitou a čím dál méně se spoléhat na veřejné zakázky, které díky obecnému trendu šetření v Evropě budou snižovat podíl na celkové výstavbě. Lze počítat s podporou úspor ze strany vlád u nové i starší zástavby. Vyšší přidaná hodnota k dodávaným sklům (včetně skel s tzv. měkkými vrstvami) a nové výrobky budou hlavním konkurenčním nástrojem proti levnému a kvalitnímu sklu z okraje Evropské unie a z Asie.

Moderní sklo pro architekturu dnes i v budoucnu bude muset splňovat několik kritérií, především světelná (propustnost dané vlnové délky světla), akustická, tepelně-izolační, mechanická, a v neposlední řadě estetická.

Stavební sklo bude zvyšovat svou pevnost při snižování hmotnosti, izolační vlastnosti (za použití nových technologií ke snížení emisivity skel), části fasády a střech ze skla budou využívat solární energii (jak k výrobě elektrické energie, tak tepla), zasklení bude schopno produkovat teplo (známá technologie speciální transparentní tepelné fólie), samozakalovací skla umožní částečné nebo úplné zneprůhlednění stěn v interiéru a oken směrem do exteriéru, své zákazníky budou stále více nacházet elektrochromní skla pro stavebnictví, fasády komerčních budov budou schopny komunikace s okolím díky zabudovaným LED a OLED zdrojům světla (změna barevnosti stavby, texty, proměnná struktura a pohyblivé obrazy pro reklamu a zábavu), multifunkční provedení stavebního skla (výroba elektrické energie, tepelné izolace, zdroj tepelné energie, komunikace s okolím v jednom), bude se zvyšovat uplatnění nanotechnologií se stavebním sklem. Současným trendem je využití extra čistého skla s nízkým odrazem umocňující lehkost stavby vlivem vynikající transparence skla. Jak ukazují trendy v současné architektuře, fasády do budoucna nebudou „hranaté“, ale budou více zaoblené až dynamické. Toho bude dosaženo jak ohýbáním velkých formátů skel, tak využitím fasádních systémů, jako je například již existující trojúhelníková síť skel.

Produkce automobilového skla roste a padá s automobilovým průmyslem. Reakce jsou prakticky okamžité vzhledem k dodávkám dílů automobilů přímo na linku. Pobídky některých ekonomik ve formě tzv. šrotovného pomohly i výrobcům autoskel a předpovědi na prudký pokles výroby po odeznění pobídek se nenaplnily. Díky ohromné světové produkci aut jsou do výzkumu investovány velké finanční částky. Autoskla s novými a vylepšenými vlastnostmi nejsou výjimkou. Sklo se stává na jedné straně tenčí při zachování mechanických vlastností, na druhou stranu je v některých částech moderních aut použito jako konstrukční (zpevňující) prvek. Lepená skla se budou stále více uplatňovat ve vyšší třídě automobilů i u bočního a zadního zasklení, a to vzhledem k lepším akusticko-tepelně-izolačním vlastnostem a integraci nových funkcí. Trend integrace dalších funkcí do autoskel bude pokračovat, jsou to například průhledné vrstvy pro vyhřívání skla, komunikační prvky (anténa rádia, TV, nebo GPS), dešťové senzory, úchyty zpětných zrcátek, hydrofobní povlaky zamezující ulpívání kapek vody na skle při dešti, vyhřívané části pro průhled stále častějších kamer, speciální folie na čelním skle pro head up displeje (HUD) - promítání informací přímo na čelní sklo vozu (aktuální rychlost, povolená rychlost, navigace,atd.), samozakalovací skla, která mění průhlednost po zmáčknutí ovladače, elektrochromní skla, povrchové úpravy zamezující zamrzání skla a rosení a další.

Bude se nadále zvyšovat relativní plocha zasklení automobilů. V dohledné době se nesetká s významnou konkurencí plastů z důvodu setrvačnosti trhů, snižování hmotnosti skel, nedořešeným problémům při výrobě takovýchto skel a jejich vlastností. Ve výhledu pěti a více let lze očekávat vzrůstající konkurenci.
 

Obalové sklo

Tato agregace se bude stále více potýkat jak s konkurencí mimo Evropskou unii , tak i konkurencí materiálů. Sklo je naštěstí pro sklářský průmysl etablováno u spotřebitelů jako „ušlechtilejší“ materiál pro skladování a prodej poživatin. Podle průzkumu FEVE dávají tři čtvrtiny evropských spotřebitelů přednost potravinám baleným ve skle. Největší hrozbou pro skleněné obaly zůstanou technologicky stále zdokonalované plasty, při jejichž produkci se dnes klade důraz na recyklovatelnost a materiálovou stálost. Při využití potenciálu v ekologii jako marketingového nástroje (100% recyklovatelnost, nezávadnost), si ve výhledu několika let udrží sklo jako materiál svoji pozici.

Poptávka by měla růst v dynamicky se rozvíjejících zemích Oceánie, Afriky, Středního východu a Latinské Ameriky, dále v zemích jako je Čína, Indie a Nový Zéland, a to nejen, díky dobré kondici tamních ekonomik, ale i nárůstu odbytu nejen alkoholických nápojů v těchto zemích. Global Industry Analysts, Inc. (GIA) předpokládá, že po roce 2011 nastane několikaletý růst. Největším trhem má zůstat Evropa. Rusko bylo považováno do krize za jeden z nejperspektivnějších trhů (dvojciferné procentuální nárůsty výroby), a proto tam směřovaly velké investice do rekonstrukce stávajících a především výstavby nových kapacit. V roce 2009 došlo k poklesu výroby o 15 %. Otázkou je naplnění kapacit nových a stávajících závodů i v případě pokračování současného růstu prodeje skleněných obalů.

Vzrůstajícím problémem bude konkurence ve výrobě, kde producenti z Evropské unie musí čelit stále silnějšímu dovozu vlivem vzrůstajících kapacit ve státech mimo Evropskou unii. Silným argumentem výrobců v Evropské unii je transport skleněných střepů a následně výrobků z nich na velké vzdálenosti mimo Evropskou unii , což zatěžuje dopravní infrastrukturu a hlavně přispívá k tvorbě skleníkových plynů.

Z technologického hlediska je cílem snížení surovinové a energetické spotřeby a hmotností láhví, což by zvýšilo konkurenceschopnost skla na trhu s obalovým materiálem. Přestože technologie existují již od osmdesátých let 20. století, snižování hmotnosti lahví nebylo v posledních 20 letech nijak preferováno. Stoupla tak hmotnost láhví především z důvodu požadavků odběratelů na spolehlivost lahví (připouští se lom na plnící lince do 5 lahví ze 100 000 pivních lahví) a z odbytových důvodů se měnil i tvar lahví a jejich výzdoba. Zájem odběratelů na bezporuchovém provozu, a tedy nerozbíjejících se lahví spolu se snahou zaujmout v regálech zajímavým tvarem a výzdobou, převážil nad zájmem výrobců (i spotřebitelů) na lehčích lahvích. Vzhledem k pokračujícímu trendu prosazování ekologického konceptu společnosti v návaznosti na udržitelný rozvoj budou výrobci obalového skla tohoto trendu stále více využívat (ekologie jako marketingový nástroj). Lze očekávat širší uplatnění odlehčených lahví, a to i jako odpověď na konkurenci plastů. Současná technologie úzkohrdlého lisofouku má své limity, ale existují projekty na jednostupňové tvarování, které by tloušťku skla z dnešních 1,1 mm měly snížit na 0,7 až 0,8 mm (nejmodernější linky dosahují). Vedle vylehčování, existuje poptávka po znovu uzavíratelných obalech, obalech pro ohřev v mikrovlnkách atd.

Významným perspektivním a rostoucím trhem jsou obaly pro farmacii. Tato komodita v době krize jako jedna z mála vykazovala vzrůst v prodejích. Výrobky pro lidské zdraví se ukázaly jako stabilní trh, což bude trvat i v následujícím období.
 

Užitkové sklo

Velmi rychle a prudce na krizi reagovalo užitkové sklo, zotavuje se relativně rychle, což je dáno tím, že užitkové sklo, ale i bižuterie, jsou velmi závislé na očekávání spotřebitelů (v případě negativního očekávání vývoje své finanční situace se zříkají věcí zbytných). Jedná se tak v obou případech o jiné trhy než u obalového, technického a plochého skla, což vyžaduje jiný marketingový přístup a orientaci na konečného zákazníka.

Ze zveřejněných čísel vyplývá, že v Evropě i v Severní Americe existuje významná poptávka po levném skle s nižší kvalitou skla, provedení, designu, ale bezkonkurenční cenou. Poptávka je podporována trendem prodeje užitkového a domácenského skla v supermarketech, hypermarketech, ale i přes Internet. Prodej přes tyto obchodní cesty byl často chápán jako hrozba pro tradiční výrobce užitkového a domácenského skla.

Vývoj v následujících letech bude záviset na stavu spotřebních trhů a doznívání krize. Trh může v případě růstu světové ekonomiky přinášet zajímavé zisky jak ukazují historické zkušenosti. Vedle levných výrobků z východu se prosazuje i kvalitní design, vyráběný velmi sofistikovanou technologií za přijatelnou cenu ve středně velkých a velkých firmách. Tento přístup vyžaduje nutné investice do designu výrobků a modernizace výroby, inovace, vývoj a vynikající marketing. Budou se dále rozvíjet technologie, jako tažení dýnka skleniček z jedné dávky skla, výroba složitějších a náročnějších tvarů a nové způsoby zdobení.

Jak se ukazuje, orientace na malé designově zajímavé série se bude i nadále vyplácet malým až středním firmám. Poptávka po originálním a kvalitním skle se bude zvyšovat s ekonomickým růstem střední třídy.

V případě malých skláren je cestou k zákazníkovi otevření dveří a ukázka tradiční výroby přímo před očima návštěvníků, spojená s prodejem vlastních výrobků a případně zahrnutí dalších služeb zaměřených na turistický průmysl. Stranou úspěchu nezůstane ani orientace na uměleckou a designově velmi hodnotnou produkci bez skladů přímo na zakázku. Podmínkou je však zvučné jméno a vysoká kvalita.

Díky bruselská legislativě, která omezuje obsah olova v křišťálu, budou trendem i nadále bezolovnatá skla. Většina větších výrobců užitkového skla má již svá vlastní skla vhodná pro mytí v myčkách na nádobí. Podobné přibližování k potřebám zákazníka bude i nadále konkurenční výhodou.

Velmi silným hráčem nejen na trhu užitkového skla se stává Turecko, kde se investuje do zvyšování výroby, nových technologií a strojů, výzkumu, vývoje a vzdělání. Turecko spolu s Čínou má velký potenciál růstu výroby užitkového skla, prodeje na tamních trzích a exportu do vyspělých ekonomik.
 

Bižuterie

Především bižuterie, osvětlovací sklo a částečně i užitkové sklo budou i nadále pociťovat silnou konkurenci z plastů. Přestože na posledním veletrhu Ambiente 2011 se plasty dle prezentací na veletrhu dostávají na okraj zájmu, budou dále využívány jako levná alternativa k výrobkům ze skla, kterou si zákazníci díky nízké ceně a dostatečné kvalitě rádi koupí.

Přestože prodej skleněné bižuterie a osvětlovacího skla má šanci růst při dobrém výhledu na ekonomické oživení světových trhů, tržní podíl bude ztrácet spolu s dalšími tradičními materiály na úkor plastů. Výhodou plastů (především polymetylmetakrylátu, zkratka PMMA) v porovnání se sklem jsou obecně nízké výrobní náklady, snadná možnost ohýbání, nižší hmotnost a větší odolnost vůči nárazům. Nevýhodou je naopak nižší chemická odolnost i tvrdost, v jejímž důsledku dochází snadno k poškrábání výrobku. Bižuterní výrobky nejen z PMMA za poslední léta zvýšily svou kvalitu a pomalu jsou schopny imitovat většinu bižuterních výrobků ze skla a také osvětlovací sklo včetně ověsů. Spotřebitelé v tomto případě na první pohled nepoznají rozdíl mezi sklem a plastem a často upřednostní cenu a nižší hmotnost oproti delší životnosti a pocitu jakostního materiálu. Důležité tak budou pro bižuterii nové trhy jako například interiéry automobilů.


Skleněná vlákna

Skleněná vlákna se uplatňují v automobilovém průmyslu, stavebním průmyslu, při výrobě větrných elektráren, ropy a plynu. Slibný potenciál je ve výrobě kompozitů, kde jsou používána jak vlákna nekonečných délek, tak konečných. Trendem jsou vlákna profilovaná, dutá a vlákna používaná jako plniva moderních plastů.

Kapacity byly v posledních letech v Evropě nejprve omezovány v důsledku krize a následně znovu zprovozněny a rozšířeny. Velký rozvoj výroby skleněných vláken je zřetelný v Číně, která dovážela do Evropské unie tuto komoditu za dumpingové ceny. Přesto je nové antidumpingové opatření proti dovozu čínského vlákna výrobci v Evropské unii považováno za nedostatečné a uvalené dovozní clo nízké v důsledku soustavného lobbingu Číny.

Skleněná vlákna jsou perspektivním trhem, u něhož lze předpokládat růst poptávky, ale ještě větší růst kapacit. Šancí jsou nové výrobky s vyšší přidanou hodnotou a uplatnění vláken v nových typech kompozitů pro nové výrobky.

Optická skleněná vlákna pro přenos signálu na krátké vzdálenosti (do 50 m) budou nadále nahrazována plastovými optickými vlákny, která jsou levnější, odolnější, vyžadují nižší příkon a jsou snadněji připojitelná. Vlákna pro přenos na střední vzdálenosti (multividové, 50 až 550 m) a dlouhé vzdálenosti (jednovidové) jsou i nadále perspektivní.
 

Technická a speciální skla

Protože technická a speciální skla zahrnují celou řadu výrobků, nelze u této agregace činit jednoznačné závěry, a proto jsou zde uvedeny trendy jen některých z komodit.

Trh s laboratorním sklem, trubicemi, skleněnými průmyslovými aparaturami a laboratorním přístrojovým sklem se bude odvíjet od poptávky především chemického a potravinářského průmyslu.

Sklo pro LCD monitory je velmi závislé na náladě a očekávání spotřebitelů. Toto sklo pro monitory dosahovalo velkých vzrůstů prodeje, avšak na konci roku 2008 došlo k razantnímu poklesu, který se otočil ve druhém čtvrtletí roku 2009. Vzhledem k pokračující digitalizaci televizních signálů a vzrůstající obecné globální dostupnosti elektroniky, včetně počítačů, budou tyto trhy růst, bude to ale méně než trhy například se solárními panely.

Zajímavým produktem se ukazují tenká skla určená především do mobilních zařízení. (mobilní telefony, MP3 přehrávače, tablety a další). V současné době se používají skla v tloušťce 0,4 až 0,7 mm. Skla jsou v důsledku své tloušťky lehká, dále odolná proti poškrábání a rozbití. Trh s tenkým sklem vykazuje velký růstový potenciál. U mobilních zařízení lze výhledově využít i ohebnosti tenkého skla, které při tloušťce pod 0,1 mm a správném složení lze srolovat jak papír, mluví se o e-papíru.

Světová poptávka po optických čočkách se pohybuje mezi 800 až 900 milionů kusů ročně. Z toho přes 200 mil. (22 %) je vyráběno v Thajsku, i když se všechny suroviny dováží. Další výrobci jsou Evropa (18,2 %), Mexiko (9,4 %) a Čína (8,1 %). Trh je perspektivní, ale vzhledem k dynamicky se rozrůstajícím trhům této komodity, bude vyžadován kvalitní výzkum a vývoj, podpořený stálými investicemi.

Skleněné tvárnice (především s moderním designem a barevném provedení) se staly v posledních letech oblíbené v interiérech. Komodita je závislá především na stavebním trhu a stavebních rekonstrukcích.

Výrobci skla pro světelné zdroje mění svůj výrobní program. Prodej klasických žárovek je postupně zakazován a od roku 2012 má být v Evropské unii úplně zakázán. Výrobci přecházejí na výrobu úsporných zdrojů světla. Trh obsazují jak výrobci z Evropské unie, tak i výrobci mimo Evropskou unii, především z Číny. Výzvou tohoto perspektivního trhu zůstává recyklace, nahrazení zdraví škodlivých materiálů, vysoké výrobní náklady a energetická náročnost výroby (spojená s exhalacemi), která po započtení do celkových úspor zdroje za dobu životnosti, výrazně snižuje přínos pro životní prostředí.

U dalších komodity jako jsou křemenné sklo, pěnové sklo, skleněné technické kuličky, balotina, svářečské sklo a další, je obtížné odhadnout trend vývoje s ohledem na nedostatek dostupných informací.

Velkou výzvou je zvyšování pevnosti skla, která je považována za klíčovou pro rozvoj sklářského průmyslu a výrobků jím produkovaných. Na základě studií má sklo potenciál zvýšit svoji pevnost minimálně padesátkrát. Technologie, které by tohoto dosáhly při kontinuální a hromadné výrobě, však zatím neexistují. Další potenciál lze najít u nízko-tavitelných skel a naopak skel tavených při vyšších teplotách. Realizace těchto výzev záleží na výzkumu a vývoji.
 

Sklářské stroje a zařízení

Stejně jako výrobci skla jsou výrobci sklářských strojů zaměřeni proexportně i přes relativně velký počet skláren na území České republiky. Vzhledem k tomu, že velké přestavby a inovace v technicky nejvýznamnějších sklárnách jsou řízeny mateřskými firmami většinou ze zahraničí a často jsou zde preferováni zahraniční dodavatelé mateřských firem, budou se muset výrobci sklářských strojů a zařízení v České republice i nadále soustředit především na zahraniční trhy. Stejně jako v Německu jsou perspektivními trhy Blízký východ, Rusko, Indie, Čína a Jižní Amerika. Konkurence bude i nadále velmi silná. Obecně evropští výrobci nemohou konkurovat nízkým cenám výrobců z Asie, ale mohou nabízet splnění několika obecných trendů. České firmy budou i nadále konkurovat dostupností zařízení při dobré kvalitě.

Obecné trendy strojů pro sklářský průmysl lze shrnout do těchto bodů: flexibilita (umožňující široký rozsah výrobků a přestaveb) a změna sortimentu v daném výrobním programu (především u obalového a užitkového skla), především u plochého skla výstavba linek pro konkrétní výrobní programy (stavební sklo, surovina pro automobilová skla, skla pro solární panely, speciální tenká skla tloušťky pod 1 mm, skla s tloušťkou nad 15 mm), rychlé linky s relativně širokým rozsahem změny výkonu, nová doplňující zařízení instalovaná za provozu, splnění ergonomických a bezpečnostních aspektů, eliminace komplikovaných mechanizmů, kompaktní a autonomní řídící systémy výroby, 100 % kontrola jakosti výrobků, optické (bezdotykové) měření a další.

Obecné trendy u sklářských tavicích agregátů jsou: zlepšení energetické bilance agregátů, snižování exhalací, zvýšení účinnosti tavení, zlepšení izolací, zvýšení efektivity využití odpadního tepla, použití kvalitních materiálů pro stavbu agregátu, flexibilita v množství produkovaného skla za den (možnost snížit výkon agregátu podle potřeby), delší životnost agregátů a alternativní prodloužení životnosti agregátu během provozu (nové materiály a technologie pro tyto účely), krátké doby přestaveb, ucelené numerické simulace agregátů ve fázi návrhu agregátu pro získání požadovaných vlastností, složité expertní systémy pro kontrolu stavu agregátu a průběhu tavení skla (především senzorika a software), stranou nezůstává využití obnovitelných zdrojů energie pro tavení a další.

Prioritou bude přizpůsobit se potřebám a možnostem daného trhu a specializace na maximální rentabilitu daného sortimentu, snahou nebude neustálé zvyšování tavících výkonů na jedné vaně.

Podle statistik amerických cen konvenčních paliv se nemají ceny paliv v dlouhodobé perspektivě výrazněji měnit a hlavně se nemá měnit cenové pořadí. Stále (vztaženo na jednotku dodaného tepla) bude nejdražší elektřina, střední cestou bude olej a nejlevnější bude zemní plyn. Podle některých odborníků je budoucnost jednoznačně v kyslíkovém tavení. Celoelektrické tavení a elektrický přehřev bude mít nadále nezastupitelnou úlohu u van s nutností lepšího řízení tavby a u daných typů skel.
 

Směřování českého sklářského průmyslu

bude značně záviset na ochotě vlastníků sklářských firem investovat do výroby, nových technologií, vzdělání zaměstnanců a výzkumu. Tradice je zajímavým argumentem, ale sama o sobě konkurenční výhodu nepřináší.

Česká republika má velice dobře zvládnutý vzdělávací systém ve sklářském odvětví. Od středních škol, přes vyšší odborné až po vysoké školy a univerzity. Tento systém je závislý na poptávce z průmyslu, která je v současné době vysoká. Problémem je však přesvědčit mladé lidi o smysluplnosti skla. Sklářský průmysl je v tomto velmi málo aktivní a nepružný. Povědomí o sklářském průmyslu se nezmění samo, ale je nutné přinášet dobré zprávy. Vedle projektů FEVE, do kterých se zapojují i sklárny v České republice, jsou důležité projekty na podporu vzdělání i v oblasti sklářské výroby. Příkladem může být projekt TE-ERA, kde kromě kurzů jsou pořádány i výstavy. Zajímavé je, že poslední výstava nazvaná Sklo (ne)tradičně se setkala s pozitivním zájmem veřejnosti o sklářskou výrobu, ale poukázala na velmi zkreslené představy o sklářském průmyslu a jeho výrobcích. Sklo je často laiky spojováno pouze s ruční výrobou užitkového skla.

To, co český sklářský průmysl potřebuje, jsou také vědeckovýzkumné kapacity. Vedle státní podpory výzkumu je nutné do České republiky přilákat zahraniční kapitál ochotný do výzkumu a pokročilých technologií investovat. Pokud se české sklárny stanou jen výrobní odnoží nadnárodních firem, bez využití vědeckovýzkumného potenciálu, Česká republika o výzkum v této oblasti přijde.
 


RSS kanál | XML Sitemap | Mapa webu | Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2017

ASOCIACE SKLÁŘSKÉHO A KERAMICKÉHO PRŮMYSLU ČR 

Všechna práva vyhrazena © 2017 NETservis s.r.o.