Sklářské svítání 2017

Hlavní stránka / novinky / Sklářské svítání 2017

5.10.2017

Další rozvoj sklářského odvětví u nás musí být postaven vedle tradice také na produktových, technologických, materiálových a designových inovacích. Základním předpokladem je dostatek kvalifikovaných, odborně i řemeslně zdatných a kreativních pracovníků, pro něž je práce ve sklářství současně věcí srdce a přesvědčení.

SKLÁŘI VIDÍ PŘÍLEŽITOSTI V INOVACÍCH A VOLAJÍ PO EURU

Další rozvoj sklářského odvětví u nás musí být postaven vedle tradice také na produktových, technologických, materiálových a designových inovacích. Základním předpokladem je dostatek kvalifikovaných, odborně i řemeslně zdatných a kreativních pracovníků, pro něž je práce ve sklářství současně věcí srdce a přesvědčení. Na včerejším diskusním setkání o současnosti českého skla a bižuterie „SKLÁŘSKÉ SVÍTÁNÍ 2017“ konaném v Jablonci nad Nisou se na tom shodli zástupci předních sklářských firem působících v České republice. Akci společně organizovaly Svaz průmyslu a dopravy ČR, jeho členská Asociace sklářského a keramického průmyslu ČR a Muzeum skla a bižuterie v Jablonci nad Nisou.

Na „SKLÁŘSKÉM SVÍTÁNÍ 2017“ diskutovali vrcholní manažeři a majitelé firem, které působí v různých segmentech sklářského odvětví, od výrobců plochého a obalového skla či skleněných vláken až po výrobce bižuterie, užitkového skla a svítidel. Své názory na setkání prezentovali například zástupci společností PRECIOSA ORNELA, VETROPACK MORAVIA GLASS, AGC Flat Glass Czech, Crystalex CZ, KNAUF INSULATION, Bohemia Machine, Rückl CRYSTAL či LASVIT. Během diskuze zaměřené na témata exportu, legislativy Evropské unie, recyklace, výzkumu a vývoje, vzdělávání nebo trhu práce se shodli na požadavcích směrem k budoucí politické reprezentaci i k dalším aktérům působícím v rámci odvětví (viz Závěry Sklářského svítání 2017).

V současnosti zaměstnává sklářský sektor u nás přibližně 20 tisíc pracovníků, produkuje obrat bezmála 50 miliard korun a ze své produkce zhruba 80-90 % vyváží. Vzhledem k této silné proexportní orientaci volají skláři logicky nejen po co největší stabilitě formou přechodu na euro, ale také po silnější podpoře konkurenceschopnosti sektoru ze strany státu zejména na trzích třetích zemí, tj. mimo prostor EU.

Formy této podpory mohou být spíše nepřímého rázu, jako například aktivní marketing ve prospěch odvětví ve světě, efektivní a finančně výraznější podpora účasti na veletrzích. Další podporou může být dostupnější financování a pojišťování vývozu do zemí řazených do tzv. rizikovějších kategorií. Neméně důležité je pro skláře i podnikatelské prostředí, v němž působí na domácím i jednotném evropském trhu. Proto požadují, aby stát pro vyjednávání nové legislativy Evropské unie uměl efektivně sbírat kvalifikovaná stanoviska zástupců sklářského sektoru a následně je na půdě EU i aktivně hájil a prosazoval. Při implementaci evropské legislativy do národního práva pak nesmí docházet ke zbytečnému doplňování dalších ustanovení nad rámec povinností stanovených ze strany EU, tj. k dalšímu zvyšování administrativní zátěže či nákladů pro podnikatele.
Petr Mazzolini, prezident Asociace sklářského a keramického průmyslu ČR (ASKP ČR) k tomu uvedl: „Regulaci ze strany Evropské unie ve formě nařízení či směrnic, ať již se dotýkají styku výrobků s potravinami, chemických látek ve skle, či dýchatelného krystalického křemene lze považovat za prospěšnou – určitá rozumná pravidla platná na unijní úrovni potřeba jsou. Problém však vzniká v okamžiku, kdy se do pravidel dostávají i povinnosti, jež v zásadě není možné plnit například kvůli samotné technologické podstatě sklářské výroby.“

Palčivé jsou pro skláře problémy na trhu práce. „Postrádám u nás aktivnější komunikaci směrem k širší veřejnosti, zejména k žákům a jejich rodičům. Aby pochopili, že sklářské obory na středních školách jsou nejen krásným budoucím zaměstnáním, ale že jde i obory vysoce perspektivní,“ zdůraznil Michal Hošek, viceprezident společnosti LASVIT.

„Problém s nedostatkem pracovníků je ve všech sektorech, v tom sklářském je však mezigenerační výměna zkušeností a nutnost znalosti řemesla ještě o něco naléhavější. Tradice je velmi důležitá, sama o sobě však nestačí. Musí se nadále pracovat na inovacích, ať již těch technických nebo i „emočních“, mezi něž řadím design nebo marketing,“ doplnil Martin Wichterle, majitel strojírenské skupiny WIKOV Industry, který po dřívější úspěšné investici do sklárny Bohemia Machine (BOMMA) relativně nedávno převzal do své péče také slavnou tradiční nižborskou sklárnu Rückl CRYSTAL.

Radek Špicar, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR, poukázal na rozšiřující možnosti překonávat potíže na trhu práce právě prostřednictvím mezioborového přístupu, další automatizace a robotizace nebo získáváním pracovníků ze zahraničí. „Diverzita a silnější propojování know-how různých oborů, včetně těch uměleckých, podněcují kreativitu a tím i další pozitivní vývoj sklářství u nás,“ upřesnil Špicar.

Jako zástupce zaměstnavatelů v Radě Národního akreditačního úřadu pro vysoké školství se Špicar také vyslovil pro další prohloubení spolupráce sklářských firem a akademické sféry, ať již při samotném vzdělávání studentů či v oblasti výzkumu a vývoje. „V rámci našich kapacit se snažíme poptávce firem ohledně výzkumu a vývoje maximálně vycházet vstříc a budeme tak činit i nadále,“ uvedl k tomu prof. Aleš Helebrant, proděkan Fakulty chemické technologie VŠCHT Praha. „Praxi pro studenty u firem již během studia považuji pro naše absolventy za nesmírně důležitou, navíc i firmy samotné z toho mají přínos v podobě zkrácení doby nutné na výchovu a zapracování nových pracovníků na inženýrských pozicích,“ doplnil jej Vlastimil Hotař, další diskutující akademik z Katedry sklářských strojů Fakulty strojní Technické univerzity Liberec.


RSS kanál | XML Sitemap | Mapa webu | Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2017

ASOCIACE SKLÁŘSKÉHO A KERAMICKÉHO PRŮMYSLU ČR 

Všechna práva vyhrazena © 2017 NETservis s.r.o.